Koronavirus napadá i mozková centra. Pacienti ztrácí chuť a blouzní

Je až neuvěřitelné, jak dlouho dokáže nový typ koronaviru překvapovat. Ze srovnání s chřipkou se nemoc Covid-19, kterou způsobuje, posunula k obávané chorobě, jíž provází závažný oboustranný zánět plic. Výzkum pacientů už dříve prokázal i zasažení dalších orgánů, zejména potom ledvin, srdce a sleziny. Část pacientů má také zánět spojivek.

Koronavirus se zaměřuje také na nervový systém

Teď se však závažnost koronavirové infekce posunuje zase na novou úroveň. Podle nejnovějších poznatků totiž zasahuje i nervový systém.

Zatímco mezi běžné příznaky nemoci Covid-19 patří horečka, kašel a bolest hlavy, po celém světě se objevují případy, které vykazují až nápadně podobné “sekundární” příznaky. Jde například o blouznění, záchvaty, zmatení nebo dokonce mozkovou mrtvici. Velmi častá je také nevysvětlitelná ztráta chuti. U mnoha pacientů je právě ona často jediným příznakem, který také souvisí s mozkovým centrem.

Lékaři už mají dostatek důkazů k tomu, aby mohli říct, že nemoc kromě plic, srdce a ledvin útočí také na nervový systém. Někteří vědci mají dokonce za to, že virus si pomáhá útokem na část mozkového kmene, který řídí činnost srdce a plic. Pokud tak pacienty trápí například problémy s dýcháním, je třeba prověřit, zda příčinou není i postižení mozku. Tato teorie zatím není dostatečně podložená studiemi, ale přiklání se k ní stále větší množství odborníků.

Odpověď by mohly dát pitvy zemřelých pacientů, ale ty se dosud kvůli obavám z nákazy prováděly jen velmi vzácně. A pokud už se prováděly, patologové se zaměřovali zejména na plíce. “Logicky je nenapadlo, že by i mozek mohl být útočištěm viru,” uvedl pro magazín The Science bostonský neuropatolog Matthew Anderson.

Spolu s tím, jak se nákaza dostala do Spojených států amerických, se začínají objevovat skutečně zajímavé poznatky. Právě v USA sídlí špičkové týmy vědců, které si příležitost zkoumat Covid-19 v první linii nechtějí nechat utéct. Vědecky sice zasažení mozku koronavirovou infekcí nebylo potvrzeno, ale jednotlivé případy jsou více než výmluvné.

Zmatení a blouznící pacienti

Zaznamenán tak byl například případ padesátileté ženy z Detroitu. Do ambulance dorazila velmi zmatená a jako hlavní problém uváděla bolest hlavy. Stačila ještě uvést jméno, ale postupně přestávala reagovat. Podrobné vyšetření ukázalo zvláštní otoky části mozku a rovněž odumírající buňky. Diagnóza zněla nekrotizující encefalopatie, která se výjimečně objevuje i u chřipkových onemocnění. Žena byla pozitivně testována na koronavirus.

Velmi podobné případy hlásí také další země, kde je promořenost populace masivní. Jde například o Čínu, Itálii nebo Španělsko. Někteří pacienti se dostávají až do stavu blouznění, a to překvapivě ještě předtím, než je přepadnou vysoké horečky a problémy s dýcháním, které blouznění samy o sobě mohou vyvolat. Takové případy viděl lékař Alessandro Padovani z univerzitní kliniky v italské Brescii. To by podporovalo teorii, že koronavirus jako první zasáhne mozek a z něj “řídí další operace”.

Zdá se, že nekrotizující encefalopatie se objevuje u poměrně významné části pacientů. Rozhodně jde v případě koronaviru o zásadnější komplikaci než u chřipky, kde se rozvíjí jen naprosto výjimečně. Jde o další komplikaci v léčbě pacientů, obzvlášť s ohledem na to, že se tito pacienti mohou při příchodu do nemocnice chovat nepředvídatelně, což vyžaduje ještě vyšší obezřetnost ošetřujícího personálu.

Foto: Shutterstock

Autor: Petr Vavrenka

Redaktor magazínu AAzdravi.cz. Vystudoval VŠE a publikační činnosti se věnuje od roku 2005 v médiích jako MF DNES, ČT24 nebo Koktejl.

Chcete se nechat upozornit na nový příspěvek v diskuzi?
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments