Ať už si to připouštíme nebo nikoliv, smrt je zkrátka něco, co se nikomu nevyhne. V tom je naprosto spravedlivá. Je přitom zajímavé, že většina lidí se jí velmi obává. Naopak experti věnující se paliativní péči, tedy ti, kdo s ní mají největší zkušenosti, obavy již obvykle nemají a zároveň jsou schopni se o tomto tématu komplexně bavit. Ujišťují, že ačkoliv je umírání spojené se smutkem a emočně vypjatými okamžiky, k životu zkrátka patří a není třeba se ho obávat.
Jednotlivé fáze
Například Kathryn Mannix, která se specializuje na paliativní péči, označila umírání za proces, který není zdaleka tak špatný, jak si myslíme. V souvislosti s tímto tématem podle ní lidé ztratili zdravý rozum a je potřeba jim ho vrátit. To se stane pouze tehdy, pokud se o něm bude mluvit. “Umíráme, stejně jako se rodíme, je to jen proces. Postupně jsou lidé starší a unavenější. Více spí a méně bdí,” uvedla Mannix pro The New York Post.
Lékařka se ve své knize With the End in Mind snaží prolomit tabu a povzbuzuje lidi, aby mluvili o tom, co se děje, když někdo umírá. Lékař Thomas Fleischmann už dříve popsal pět stádií umírání, a to poté, co byl svědkem více než 2000 úmrtí.
“První fází je náhlá změna, z jednoho okamžiku na druhý se ztratí veškerá bolest. Zmizí všechna úzkost, strach, zvuky a nastává jen mír a pokoj. Někteří lidé v této souvislosti mluví o radosti,” uvádí Fleischmann. Druhou fází je mimotělní zážitek, ve třetí pak nastává pohodlí pro každého. Ve čtvrté fázi pacienti často vidí světlo, které začíná zářit z úplné tmy. Lidé, kteří doslova přežili vlastní smrt a vrátili se zpět, pak popisují fázi pět jako “krásné prostředí, barvy, nádhernou hudbu a pocit bezpodmínečné lásky”.
Závěry potvrzuje i výzkum
I výzkumy ukazují, že proces umírání je o dost příjemnější, než si myslíme. Vědci vychází ze zjištění po náhodném zachycení činnosti srdce v době, kdy docházelo k okamžiku smrti. Přístroj zaznamenal, co se dělo v posledních 15 minutách života pacienta. Na obou stranách srdečního tepu bylo zaznamenáno množství velmi specifických mozkových vln. Ty jsou známé jako gama oscilace a mají spojitost s ději, jako je obnova paměti, meditace nebo snění.
Z toho vyplývá, že v okamžiku umírání se začíná odvíjet něco jako film našich nejlepších vzpomínek. Tělo v této fázi vstupuje do příjemného snového stavu, který je podobný meditaci.
Foto: Shutterstock
