Každý tak nějak ví, že káva by se neměla pít předtím, než jdete spát, protože obsažený kofein by mohl způsobit, že jen tak neusnete a kvalita vašeho spánku nebude valná. Naopak se má za to, že největší účinek z kávy budete mít ráno po probuzení, kdy potřebujete takříkajíc nakopnout dodatečnou energií.
Dopřejte si spánek přes den
Podle neurologa Brice Farauta je ale možné to celé pojmout trochu jinak. Tento lékař se zabývá výzkumem spánkových poruch na lidské zdravé. Ve své knize Saved by the Siesta potom uvádí, proč je vlastně káva skvělou volbou na spánek, když si člověk chce odpočinout.
Faraut podotýká, že je stále společensky přijatelnější, když si člověk během dne zdřímne. Společnost orientovaná na výkon přeci jen pomalu polevuje a zaměstnavatelé se snaží, aby se u nich lidé cítili příjemně. Ačkoliv to všude není zdaleka standardem, někde už si můžete dát šlofíka přes den.
“Máme vědecké důkazy o tom, že spánek přes den může nejen vyléčit extrémní únavu, ale také bojovat s ospalostí, bolestí, oslabenou imunitou, vysokým tlakem, stresem nebo kardiovaskulárními nemocemi,” uvádí neurolog pro NY Post. Dodává přitom, že pokud si dáte kávu 20 až 30 minut před takovýmto spánkem, je to skvělý způsob, jak překonat únavu.
Jak naložit s kofeinem
“Kofeinu trvá přibližně 30 minut, než začne stimulovat mozek. To znamená, že stále bez problémů usnete a po dvaceti až třiceti minutách se díky kofeinu probudíte plni energie na další čtyři až šest hodin. Je to oblíbený trik těch, kdo podobným způsobem odpočívají,” říká Brice Faraut.
Má to však svá pravidla. Expert upozorňuje, abyste si denní spánek nedopřáli příliš pozdě v průběhu dne. Dvacetiminutový šlofík po páté hodině odpolední už by nemusel dopadnout dobře a zřejmě by narušil noční spánek. Mezi zdřímnutím a spánkem by tak měl být interval alespoň šesti hodin.
Zároveň byste se měli držet doporučené délky denního spánku, která je 20 až 30 minut. Pokud byste ji překročili, namísto pomoci byste si spíše uškodili. V případě, že byste upadli do hlubokého spánku, bylo by probuzení nepříjemné a mohli byste se cítit dezorientovaní.
Foto: Shutterstock, zdroj: NY Post
Spánek v práci :D:D:D tak to je výborný fór!
To může platit tak pro kancelářské krysy – pokud jim to dovolí šéf. Už se vidím, jak si v terénu zalezu pod smrček a dám si dvacet – to bychom některým zákazníkům museli asi volat rychlou – ti mají problém i s tím, když chlapi svačí – to se ochomýtají jakoby náhodou kolem a významně čumí na hodinky nebo do mobilu…
To znám, údržba v Týně nad Vltavou kdysi musela kvůli sněhu O půlnoci do terénu a na sídliště vyjet ve 3 ráno, když si v 8h na parkovišti dali v autě svačinu, tamní obyvatelé se málem posr*** na fb, že žerou už v 8 a hov** dělají.. třešnička..nejen, že měli právo na svačinu..ale končila jim navíc směna.. jsem ráda, že mě máma vychovala jako člověka myslícího.. když čtu jak a kde bonzujou lidi na druhé, chce se mi bl**t. Jednou přijde doba, kdy si kvůli tomu chování budou ty sekrementy po psech sekat v trávě před paneláky sami.
Poslední dobou se rozmáhá móda opovrhovat lidmi, kteří pracují rukama – kolikrát se setkám s nafrněným zákazníkem, který se mnou mluví spatra a chlapi se mu za zády pošklebují…
Párkrát se mě ptali “šéfe, proč ho nesetřeš?” nač – proč ztrácet čas s pitomcem, který evidentně nemá znalosti ani ze základní školy. A právě takoví ohrnují nos nejvíc a přitom mají v práci nad sebou magora ještě většího, než jsou sami a tu frustraci si vybíjejí na “dělnické třídě”. Jsou přesvědčeni, že živnostník musí pracovat 20 hodin denně a nejlépe skoro zadarmo. To, že pracovník má zákonný nárok na pauzu a svačinu, ani neví.
To máte pravdu, já momentálně píšu knížku o osudech lidí – z doslechu i moje osobní zážitky, narodila jsem se sluchově postižená, zážitků mám tedy o kapku víc, než běžný dělník, nedávno jsem rozebírala život mladé paní. Dodělávala si vysokou a při mateřské, nastoupila jako uklízečka ve firmě, kam měla po dokončení školy nastoupit coby zástupce jednatele..hezky to tam lítalo, dost si toho vyžrala. Vyslechla si řeči typu – když jsou lidi na hlavu a neuměj se učit, tak ať makaj, což byla reakce na odporně …jak to napsat slušně? pokalené wc po umytí… řeči vzhledem k dětem typu, když se nebudeš učit, dopadneš takhle a budeš dřít…a spousty jiných.. Začala to natáčet, aby měla něco v ruce. Po zdárném ukončení školy se po dohodě s Jednatelem domluvili, nechali dojet smlouvu úklidové služby, na nové smlouvě jim nechali pouze šatny, sprchy a sociální přízemí pro zaměstnance, smetánka s kanceláří dostala za úkol si patro udržovat sama, vytírat i vynášet si koše, uklízet po sobě svůj binec. Když viděli, kdo jim to nařízení přinesl, rozjel se dost ošklivý fenomén – vyleze to ze školy a chce mě to buzerovat, tu musíme dostat odsud. Nakonec raději odešli, než by si vynesli zatracený koš. A jiné příběhy.. mnohdy i od neurvalých zákazníků v restauracích, kteří si myslí, že ten pingl je obyčejná socka, která nic jiného neumí a přitom jim vlastně jídlo a pití nosil chlapec s hotelovou školou a nástavbou na cosi.. Občas přemýšlím, kdo by jim pod ten nos donesl byť jen vodu, pokud by se všichni perfektně učili a seděli v kancelářích, kdo by vyráběl auta, ve kterých se vozí, jak by si nakoupili, kdyby nebylo skladníků, prodavačů, řidičů..atd atd..
Přesně tak – dneska chce mít každý minimálně maturitu, aby nemusel “pracovat rukama” a asi to tak bude – čachry, které se v poslední době dělají kolem maturit tomu nasvědčují. Někdy si říkám, kolik dnešních maturantů by zvládlo “zkoušku dospělosti” před cca 30 lety.
To, co se děje v posledních letech s vysokými školami, taky stojí za zmínku – ve snaze vyrobit co nejvíce vš vzdělaných lidí vede k oborům, nad kterými zůstává rozum stát. Souhrnně tyto absolventy nazývám “manager of” – dost by mě zajímalo, co jim na těch vš přednášeli – podle chování to vypadá, že hlavní náplní studia je arogance, povýšenost a řev.
Mám zkušenost, že lidé, kteří měli problém vš udělat (na obtížnosti studia nezáleží) strašně si na tom zakládají – hlavně na titulu a obvykle jim toho v hlavě z té školy moc nezůstalo a – samozřejmě nadřazenost nad tím nevzdělaným “póvlem”.
Zažívám taky zajímavé věci – od arogantních zákazníků, přes “kolegy” (zejména kolegyně), kteří se na mně dívají skrz prsty, protože pro materiál jezdím v pracovním – jak se ty barbíny, kolikrát na vysokých podpatcích, chovají k pracovnicím školky, to je nade všechen popis – přitom většina z nich by si ty kytky neuměla ani vybrat…
To, s tím vynášením košů atd. – to byl skvělý nápad – kdopak jim asi vynáší koš doma? 😀
Arogance vůči personálu v restauracích – to je kolikrát děs – je úplně jedno, jakou školu číšník má či nemá, ale základní slušnost obou stran by měla být samozřejmostí.
Některým zahradním architektům by taky vyloženě prospělo, kdyby si aspoň pár těch svých výtvorů vysadili vlastníma rukama – možná by jim potom došlo, že to, co funguje na papíře, nemusí fungovat ve skutečnosti – pokud by jim to vůbec došlo…