Levná jídla našich předků. Tyhle pochoutky jedli, když byla bída jako dnes

Lidé v 19. století nebyli zdaleka tak rozmlsaní jako my dnes. Zvláště ti chudší. Maso se na stole objevilo jednou týdně, v neděli. Strava byla velmi jednoduchá, založená na obilovinách a luštěninách. Jedlo se třikrát denně, nejvýživnější měla být snídaně a večeře. Oběd býval studený, hlavně v letních měsících, kdy se pracovalo na poli.  

Staročeská jídla z obilovin

• Chléb. Ten se připravoval z žitné mouky, kvásku, soli, kmínu, případně fenyklu.
• Kontrabáš. Pohanková kaše zapečená s bramborami a uzeným.
• Bramborová kaše nastavená krupkami, posypaná cibulkou.
• Jáhelník. Zapečené jáhly buď nasladko se švestkami nebo naslano se zelím.
• Pražmo. Namočené a upražené obilí, nejčastěji ječmen.

Jídla z luštěnin

Luštěniny se často kombinovaly s obilovinami. A aby se jimi lidé nepřejedli, vařili je jak naslano, tak nasladko. Nejčastěji si naši předci pochutnávali na hrachu.

• Pučálka. Naklíčený opražený hrách.
• Kočičí tanec. Čočka a kroupy.
• Šoulet. Hrách a kroupy.
• Manželství. Kroupy s fazolemi.
• Šumajstr. Luštěniny a kroupy.
• Pohanský hrách. Hrachová kaše nasladko, ochucená medem a tlučenými mandlemi.

Jídla z brambor

Brambory byly pro český lid v době hladomorů záchrana. Připravovaly se na všemožné způsoby.

• Kucmoch. Bramborová kaše hladká nebo nastavená kroupami či jáhly.
• Lepenice. Brambory s kysaným zelím a cibulkou.
• Strapačky se zelím.
• Uhlířina. Brambory opečené na cibulce se zbytky knedlíků.
• Bramboráky (cmunda, sejkory).
• Šišky a škubánky. Podávané s mákem, medem, povidly nebo tzv. pracharandou (usušené, rozmixované ovoce).

A co zelenina?

Ta se na zahrádkách začala pěstovat od 16. století. Nejčastěji tuřín nebo vodnice (rostlina připomínající ředkvičku). Časté bylo také zelí a řepa. V kuchyni byly hojně zastoupeny bylinky divoké (čekanka, jitrocel, kozí brada, lebeda, šťovík) i doma pěstované (máta, šalvěj, meduňka, kerblík).

Polévky

Polévky se snídaly, večeřely, někdy i obědvaly. Ráno se nejčastěji podávala tzv. vodová polévka. Vroucí osolenou vodou (někdy v ní vařili i brambory a kmín) přelili nakrájený chleba, přidali rozetřený česnek a polévku omastili.

Oblíbená byla také couračka. Místo vody se do polévky použil lák z kyselého zelí, vařit se do něj dal tuřín, řepa, pohanka nebo brambory. A pak se samozřejmě vařily polévky bramborové, obilné a luštěninové.

Takže pokud chcete být zdraví nebo prostě jen potřebujete ušetřit, dejte se na stravu našich předků.

Foto: Shutterstock