Celý život se jen flákají a potom dostanou důchod 21 tisíc korun? Podívejte se, jak se to v Česku dělá

Mnozí si představují, že důchod je jakýmsi nárokem, který vzniká pro úplně každého bez výjimky. Jenže tak tomu vlastně vůbec není. Požádat o penzi si sice může každý, ovšem ne každý ji také musí dostat. Málokomu doopravdy dochází, že tyto peníze jsou vlastně výsledkem celoživotního pojištění a že poměrně velkou roli tu hraje zásluhovost.

Panuje zažitá představa

Velkou chybu dělají například mnohé osoby samostatně výdělečně činné, ať už jsou v tomto režimu oprávněně nebo nikoliv. Pokud si platí jen minimální zálohy, musí počítat s tím, že dostanou nejnižší možný důchod. A ten je takový, že se z něj v dnešní době nedá moc dobře žít. Není výjimkou, že i dnes je někomu vyměřena penze ve výši třeba 11 tisíc korun, což nemusí pokrýt ani jeho náklady na bydlení.

Potom jsou tu ovšem lidé, kteří dlouhodobě nepracují, někdo by snad dokonce řekl, že se flákají, i když by pracovat mohli. Jsou zkrátka vedeni v nějakém režimu na Úřadu práce, kde je sice tu a tam vyzvou, ať se jdou někam o zaměstnání ucházet, ale když zaměstnavatel vidí, že dotyčný nemá o práci vlastně žádný zájem, dá mu jen razítko, že dorazil a on se opět odebírá do stavu nezaměstnaného.

Co se však děje s těmito lidmi, když docílí důchodového věku, tedy v dnešní době těch tolika skloňovaných 65 let? Často z různých zdrojů slýcháme, že jim je důchod okamžitě přiznán, a to rovnou v průměrné výši, což dnes činí přibližně 21 tisíc korun.

Je to někdy dáváno za příklad státní zvůle, která pracujícím lidem přizná zmíněných jedenáct tisíc a nepracujícím dá v podstatě dvakrát tolik. Pakliže by tomu tak bylo, opravdu by to působilo nespravedlivě. Problém je ale v tom, že takto to skutečně nechodí, jakkoliv si to lidé myslí.

“Doba nezaměstnanosti, po kterou člověk je nebo byl veden v evidenci ÚP ČR jako uchazeč o zaměstnání, je tzv. náhradní dobou pojištění. Znamená to, že se tato doba v určitém zákonem stanoveném rozsahu započítává pro nárok na důchod i jeho výši, i když za ni nebylo odvedeno pojistné,” dočtete se v dokumentu od České správy sociálního zabezpečení.

Ať se lidé snaží

To by skutečně nahrávalo tom, že pokud člověk tráví svůj čas jako nezaměstnaný, nakonec stejně důchod dostane. V reálu tomu tak ale vůbec není. V rámci vyloučené doby totiž můžete čerpat maximálně tři roky v době, kdy zároveň nečerpáte podporu v nezaměstnanosti.

Tři roky vám tedy stát započítá, ale pozor, zdaleka ne vždy. Počítá se tu s tím, že ve stáří už je složitější sehnat práci, ovšem mladší člověk by se měl snažit. Do 55. roku věku se vám tedy započítá jediný rok v rámci vyloučené doby.

Pokud tedy celoživotně nepracujete a pak si v 65 letech požádáte o důchod, zjistíte, že nesplňujete druhou potřebnou podmínku, a to je 35 odpracovaných let, do kterých se počítají i vyloučené doby. Takový člověk odpracoval třeba jen 5 let plus další tři roky vyloučené doby. Schází mu tedy celých 27 let práce na to, aby mu byl důchod vyměřen.

Čtěte také: Důchodci v Česku odhalili velkou nespravedlnost. Chodí jim málo peněz, tohle nedopadne dobře

Tito lidé tedy důchod fakticky nikdy nedostanou. To ovšem na druhé straně neznamená, že zůstanou zcela bez peněz. Mohou požádat o nejrůznější dávky, avšak to už je zase jiný příběh. Nehledě na to, že i tyto prostředky se budou značně omezovat.

Foto: Shutterstock