Původcem jsou invazivní patogeny, které napadají buňky tenkého střeva v horní části, což vede ke zrychlení peristaltiky a občas až k dilataci tkáně. Obnova střevní sliznice nastává až za 2 až 8 týdnů. Rotavirům se často říká střevní chřipka, která začíná horečkou. Dehydratace může být u malých dětí i smrtelná. Podává se proto nitrožilně fyziologický roztok.
Příznaky
Objevuje se nechutenství, horečka, zvracení, průjem, nadýmaní, velmi častá a vodnatá stolice bez hlenu nebo krve, zčervenání kůže nebo vyrážka, někdy i slabost a malátnost. Zvracení a horečka většinou ustoupí do 2 až 3 dnů, někdy i za týden. Mezi nejzávažnější komplikace patří selhání ledvin při nedostatku tekutin a hypovolemický šok kvůli dehydrataci a ztrátě minerálů.
Inkubační doba
Inkubační doba je 1 až 3 dny a onemocnění se snadno šíří mezi dětmi i v rodině. Je třeba dodržovat hygienické zásady důkladného mytí rukou. Do těla se dostane ústy, virus se usazuje v trávicím traktu a vychází stolicí. Přežije i na hračkách, držadlech MHD, přebalovacích pultech a na veřejných místech. Obdobím rotavirových infekcí je jaro a podzim.
Léčba
Přímá léčba neexistuje, důležité je podávání tekutin s úpravou minerálního metabolismu a současně s korekcí acidózy. Vhodný je slabý čaj, u větších dětí minerální voda, rehydratační roztoky z lékárny, jako třeba Kulíšek. V nemocnici pak nitrožilní zavodnění fyziologickým roztokem. Podle okolností se podávají antipyretika a střevních adsorbenty jako Diosmektit a antiemetika jako Ondansetron.
Dietní režim
Kojení se nepřerušuje a dítě se přikládá častěji, kdykoliv je třeba, v kombinaci s rehydratačním roztokem. Následuje podávání probiotik. Zaměřte se na prospěšné bakterie Saccharomyces Boulardii, které obsahuje například Viridian či Biopron. Vhodné jsou banány, strouhaná jablka bez slupky, bramborová kaše, kuřecí vývar, rýžová polévka či rýže s mletým masem.
