Tajná zbraň proti koronaviru? Před infekcí může zachránit obyčejné nastydnutí, potvrdili vědci

Ptáte se, proč jsou někteří lidé vůči koronaviru jakoby imunní, přestože žijí třeba v jedné domácnosti s nakaženou osobou? Tato záhada může mít různá vysvětlení, ale někteří odborníci se začínají klonit k tomu, že těla těchto lidí si vytvořila určité protilátky.

Přestože se slovo koronavirus ve velkém začalo používat až teď, ve skutečnosti nejde o žádnou novinku. Lidé se pravidelně infikují různými koronaviry, nejčastěji čtyřmi známými typy, které tu byly ještě před příchodem SARS-CoV-2. A právě tyto koronaviry, které jsou pro lidi už víceméně neškodné, možná stojí za tím, že někteří lidé si z covidu nic nedělají. Podle vědců z University College London a z institutu Francise Cricka totiž propuknutí nemoci covid-19 mohou bránit právě protilátky, které si imunitní systém vytvořil v průběhu boje s jinou koronavirovou infekcí. Ty v krvi určitý čas zůstávají a v případě reinfekce se mohou s virem vypořádat.

Výzkumníci došli k důležitému objevu, když jistili, že někteří lidé, zejména potom děti, mají v krvi protilátky proti SARS-CoV-2, přestože se jím nikdy neinfikovali. Tyto protilátky jsou zřejmě výsledkem vystavení jiným koronavirům, které způsobují maximálně tak nastydnutí či prochladnutí, ale mají podobnou strukturu jako nový typ koronaviru.

Výzkum podle jeho vedoucího Kevina Nga prokázal, že děti mají v krvi více protilátek než dospělí. Šlo zejména o věkovou skupinu od 6 do 16 let. “Je to způsobeno tím, že jsou častěji vystaveny jiným koronavirům. To je také odpovědí na to, proč je méně pravděpodobné, že onemocní covidem-19,” uvádí Kevin Nga.

Vědci se zaměřili na protilátky vázané na části bílkovin, které mají koronaviry společné a pomocí nichž vstupují dovnitř buněk. Bílkoviny u každého z koronavirů vypadají trochu jinak, ale jedna z jejich částí, konkrétně takzvaná podjednotka S2, je společná. Na tuto část přitom míří také protilátky, které jsou tvořené B-lymfocyty. Nerozlišují přitom, o jaký druh koronaviru jde, ale zaútočí na něj, jakmile rozpoznají tuto jeho část.

Toto zjištění může pomoci při výrobě vakcín, které působí proti řadě koronavirů, stejně jako proti SARS-CoV-2 a jakýmkoliv dalším pandemickým kmenům,” vysvětlil značná pozitiva doktor Kevin Nga.

Foto: Shutterstock

Autor: Petr Vavrenka

Redaktor magazínu AAzdravi.cz. Vystudoval VŠE a publikační činnosti se věnuje od roku 2005 v médiích jako MF DNES, ČT24 nebo Koktejl.

Chcete se nechat upozornit na nový příspěvek v diskuzi?
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments