Běžný lék může způsobit demenci, varovali lékaři. Stojí za rozpadem paměti a myšlení

Demence je obecným označením symptomů, které jsou spojeny s progresivním, tedy setrvalým neurodegenerativním procesem probíhajícím v mozku. Vědci předpovídají, že opravdový náraz tohoto problému lidstvo teprve čeká, což je dáno tím, jak neustále stárne, ale i tím, že se odchyluje od toho, co bychom mohli označit jako zdravá životospráva.

Antibiotika užívaná ve středním věku

Medicína zatím nedokáže poskytnout adekvátní léčbu, která by dokázala nemoc alespoň významněji zpomalit. Různé druhy demence si dosud berou funkce mozku lidí bez větších problémů, což pak vede k obrovské beznaději nejen u pacientů samotných, ale také u jejich okolí.

Vědci se každopádně zabývají tím, jak co možná nejvíce rizika spojená s demencí omezit. Vznikají tak studie zkoumající, zda některé látky pravděpodobnost rozvoje neurodegenerativního procesu neprohlubují. A teď ukázali směrem na velmi rozšířený druh léčiva. Jak uvádí studie publikovaná v časopise PLOS One, antibiotika užívaná ve středním věku mohou způsobit postupný propad ve funkcích paměti a myšlení, což je jeden ze znaků demence.

Antibiotika jsou užívána k léčbě či prevenci některých typů bakteriálních infekcí. Podle odborníků se však v posledních letech nadužívají. To může vést nejen k obávané antibiotické rezistenci bakterií, ale zjevně i k dalším problémům.

Problémy o sedm let později

Výzkum zaměřený na ženy ukázal, že dlouhodobé užívání antibiotik na chronické potíže ve středním věku je spojeno s výrazně horšími kognitivními funkcemi o sedm let později. Nešlo přitom o malou studii, zúčastnilo se jí téměř 15 tisíc žen.

Ty, které užívaly antibiotika alespoň po dobu dvou měsíců ve střední fázi života, měly o sedm let později výrazně zhoršené funkce vnímání a přemýšlení. Efekt byl velmi konzistentní, a to i tehdy, když se započetly případné další externí faktory, které mohly výsledek ovlivnit.

“Náš mozek není izolován od zbytku těla, ale je na něj napojen různými způsoby. Antibiotika jsou běžně předepisována na řadu problémů a přinesly do zdravotnictví revoluci. Ovšem jen velmi málo se udělalo ve věci zkoumání jejich dlouhodobých dopadů na mozek,” uvádí lékařka Susan Kohlhaas, která vede výzkum organizace Alzheimer’s Research UK.

Ačkoliv se výzkum týkal pouze žen, dá se předpokládat, že podobný efekt může být pozorován také v případě mužů.

Foto: Shutterstock, zdroje: PLOS One