Káva. Jeden z nejoblíbenějších životabudičů a zdrojů energie celého lidstva. Zároveň i zdroj věčných debat, zda vlastně lidskému zdraví prospívá či škodí. Pokud by tato otázka byla jednoduše zodpověditelná, pravděpodobně už by káva měla ten či onen štempl, a podle toho by se na ní také nahlíželo. Jenže dnes vám někdo klidně řekne, jak moc je káva zdraví prospěšná a potom se u doktora pro změnu dozvíte, že byste té kávy zase tolik pít neměli. Otázka prospěšnosti kávy je totiž mnohovrstevnatá a možná budete překvapeni, co vše se za ní skrývá.
Kdy káva (neboli kofein) prospívá
O kávě se často psalo v negativním světle, ale ve skutečnosti existuje řada případů, kdy lze její příjem (neboli příjem kofeinu) velmi doporučit. A tyto výhody dalece překračují jen často zmiňovaný zdroj energie a podporu hubnutí.
Astma: Je dokázáno, že kofein u lidí s astmatem výrazně zlepšuje dýchací schopnosti, a to až po dobu 4 hodin po jeho konzumaci.
Bolest: Užití léků proti bolesti jako ibuprofen nebo paracetanol je účinnější v kombinaci s kávou.
Cvičení: Výzkum dokázal, že káva zvyšuje svalovou sílu o 7 % a fyzickou výdrž o 14 %. Dokonce snižuje subjektivní pocit vyčerpání a únavy při sportech jako je cyklistika nebo šerm.
Diabetes: Konzumace kofeinu z nápojů jako je káva a čaj snižuje riziko vzniku diabetu typu 2. Jak se přitom ukazuje, tento efekt je přímo spojen s množstvím. Zatímco denní dávka 200 mg sníží riziko o 14 %, 417 mg za den potom dokonce o 20 %.
Energie: Kofein je skvělým zdrojem energie, působí proti spavosti a má obecné povzbudivé efekty.
Paměť: Ukázalo se, že káva podporuje paměťovou schopnost, a to při příjmu 65 – 200 g kofeinu za den. Při studiu nebo řešení náročných pracovních úkolů tak při pití kávy budete mít nejen více energie, ale budete si toho i více pamatovat.
Parkinsonova choroba: Široké epidemiologické studie indikují, že lidé, kteří pijí kofeinové nápoje jako je káva, čaj nebo cola, mají nižší riziko Parkinsonovy choroby.
Migréna: Překvapivě vám káva pomůže i při migréně, a to zejména v kombinaci s léky jako paracetanol, aspirin a/nebo sumatriptan.
Snížení váhy: Kofein v množství 100 – 400 g pomáhá s hubnutím, a to konkrétně spalováním kalorií a termogenezí (spalováním tuků). Káva se osvědčila také při zmenšení obvodu pasu.
Žlučníkové kameny: Káva snižuje riziko tvorby žlučníkových kamenů. Riziko se opět vyvíjí v závislosti na příjmu kofeinu. Už dávka 400 mg za den toto riziko významně snižuje a největší efekt je potom dosažen při příjmu 800 mg kofeinu za den. Tento pozitivní efekt pravděpodobně souvisí s tím, že kofein zvyšuje krevní tlak (hlavně u starších lidí a po jídle).
Zdroje kofeinu
Nejběžnějším zdrojem kofeinu je káva a čaj. Šálek o objemu 250 ml obsahuje přibližně 95 až 200 mg kofeinu, v závislosti na tom, kdo kávu vaří a z jakého je zdroje. Šálek černého čaje o stejném objemu obsahuje 14 – 70 mg kofeinu, zeleného čaje potom 24 – 45 mg. Kolové nápoje (standardní i light) mají v plechovce o objemu 330 ml přibližně 23 -39 mg kofeinu. V případě energetických nápojů se obsah kofeinu zásadně liší, ale například Red Bull má 70 – 80 mg v 250ml plechovce. Existují ale i energetické nápoje, které obsahují více než 200 mg kofeinu.
Zdroj: Mayo Clinic
Kdy káva škodí
Bipolární porucha: V jedné případové studii je uveden 36letý muž s bipolární poruchou, který byl hospitalizován se symptomy mánie po vypití několika plechovek energy drinků s obsahem kofeinu.
Glaukom: Lidé s glaukomem by neměli kávu pít, protože zvyšuje nitrooční tlak. Tlak stoupá do 30 minut po požití kofeinu a stav trvá přibližně 90 minut.
Srdeční potíže: Kofein ve vysokých dávkách (700 mg a více kofeinu za den) může u citlivějších jedinců vyvolat srdeční arytmii.
