Nadměrná denní spavost neboli hypersomnie patří mezi poruchy spánku, většina lidí ji ale nevěnuje pozornost a berou ji na lehkou váhu. I odborníci na spánkovou medicínu jsou toho názoru, že by se nadměrné denní spavosti mělo věnovat daleko více pozornosti, protože je často zaměňována s obyčejnou leností. Je nadměrná denní spavost pouze projevem nedostatku spánku, nebo se jedná o neurologickou poruchu?
Nadměrná denní spavost není až tak běžná
Podle statistik trpí nadměrnou denní spavostí cca 5 % populace, v lehké formě pak postihuje asi 15 % pacientů. Nadměrná denní spavost neboli hypersomnie bývá doprovodným příznakem jiného onemocnění, kam můžeme zařadit například cukrovku, encefalitidu nebo epilepsii.
Jak se rozděluje?
Nadměrnou denní spavost můžeme rozdělit na dva základní druhy:
- hypersomnie primární
- hypersomnie sekundární
Hypersomnie se rozděluje podle toho, jaká příčina stojí za jejím vznikem. Zatímco u primární nadměrné denní spavosti je příčinou poškození mozku, u sekundární hypersomnie může jít o stres, přepracování nebo depresi.
Čtyři kategorie hypersomnie
Dále se hypersomnie rozděluje do čtyř kategorií:
- idiopatická hypersomnie
- posttraumatická hypersomnie
- recidivující hypersomnie
- narkolepsie
Idiopatická hypersomnie se projevuje nedostatečnou regenerací těla během spánku, kdy se člověk budí unavený a cítí se, jako by snad vůbec nespal. Posttraumatická hypersomnie vzniká, jak už její název napovídá, v důsledku úrazu, při kterém dojde k poškození mozku. Recidivující hypersomnie je forma onemocnění, která se neustále vrací a potřeba spánku u člověka je vyšší nežli 20 hodin. A poslední kategorie zvaná narkolepsie představuje zvýšenou spavost během dne, doprovázet ji mohou i halucinace či spánková paralýza.
