Prasklá výduť v mozku zabije každý rok stovky Čechů, aniž by o ní věděli. Podceňovaná nemoc se nevyhýbá ani dětem

Výduť mozkové cévy neboli mozkové aneuryzma má zhruba každý pětadvacátý Čech. Většina lidí o výdutích celý život neví, nemoc se u nich vůbec neprojeví. Pokud ale výduť praskne, polovina lidí zemře. Ročně jen v Česku na tuto zákeřnou nemoc umírá kolem 250 lidí. Onemocnění je téměř bezpříznakové a účinná prevence neexistuje. Mozkové aneuryzma častěji postihuje ženy.

Velký vliv má špatný životní styl

Neprasklá výduť mozkových cév se často nijak neprojevuje a pacient tak nemá sám šanci poznat, že se něco děje. Menší výdutě poznat nejdou, zpravidla se odhalí až v momentě, kdy prasknou. „Příčinou onemocnění je velmi často dědičnost, kolem 20 procent pacientů má toto onemocnění v rodině. Pokud se tedy v rodině vyskytuje někdo, kdo mozkové aneuryzma prodělal, existuje reálné riziko mezigeneračního přenosu. Na vzniku mozkového aneuryzmatu se do značné míry podílí i špatný životní styl – kouření, málo pohybu, obezita a s ní spojený vysoký krevní tlak. U žen se onemocnění projevuje dva- až třikrát častěji než u mužů. S přibývajícím věkem se riziko vzniku výdutě zvyšuje, výjimkou ale nejsou ani dětští pacienti,“ vyjmenoval klinický psycholog a spoluzakladatel České společnosti pro Neurokognitivní rehabilitaci Petr Nilius.

Pokud céva praskne, lékaři musí jednat velmi rychle. Operace by měla proběhnout nejpozději do tří dnů. „V okamžiku, kdy céva praskne, do okolí mozku se začne rozlévat krev. Prasklá céva se projevuje velmi silnou bolestí hlavy, může dojít ke ztrátě vědomí, strnutí šíje nebo nesnášenlivosti světla a hluku. Důležité je, aby se pacienti do doby operace zcela vyvarovali psychické i fyzické zátěži, kýchání, smrkání a v podstatě všech situací, při nichž se může zvýšit tlak v hlavě,“ uvedl Petr Nilius.

Včasná pomoc je zcela zásadní

Polovina lidí na mozkové aneuryzma zemře, zbytek se zpravidla potýká s trvalými následky v podobě špatné chůze, poruch vidění, výpadků paměti nebo psychických problémů. „Zásadně záleží na včasné pomoci, rozsahu krvácení, věku a dalších faktorech. Následky mozkového aneuryzmatu se mohou projevit v oblasti fyzické, psychické i kognitivní. Častěji než fyzické handicapy se mohou u pacientů objevit psychické obtíže, jako například emoční nestabilita, dráždivost nebo bolestivost, a kognitivní problémy, jakými jsou nepozornost nebo poruchy paměti. Právě tyto obtíže jsou nejčastější příčinou ztráty zaměstnání a invalidizace,“ vyjmenoval Petr Nilius.

Jen čtvrtině pacientů, kteří mozkové aneuryzma přežijí, se podaří se plně uzdravit. Pro následnou úroveň kvality života je důležitá správná a včasná rehabilitace. „Komplexní přístup k pacientovi zahrnuje fyzickou rehabilitaci těla i tu kognitivní – rehabilitaci mozkových funkcí, jako je paměť, pozornost, vizuoprostorových složek a rovněž symbolických funkcí, jako je řeč a jazyk včetně schopností číst, psát a počítat. Významnou roli hraje psychologická a psychoterapeutická podpora. Zásadní je udržení rehabilitačního režimu minimálně prvního půl roku od vzniku postižení, kdy je mozek nejcitlivější na změny,“ popsal Petr Nilius.

Foto: Freepik

Autor: Redakce AAzdravi.cz

Magazín o zdravém životním stylu a všem, co s ním souvisí. Každý den zde najdete užitečné a aktuální texty o důležitých tématech.