Někdy to působí jako do očí bijící nespravedlnost. Rakovinou plic může onemocnět člověk, který nikdy nekouřil, a to i v mladém věku. Naopak těžký kuřák ji nikdy nemusí dostat, jakkoliv dělá vše proto, aby to byl právě on, koho se nemoc bude týkat.
Klíč je v genetice
Studie provedená vědci Albert Einstein College of Medicine, kterou publikoval časopis Nature Genetics, ukazuje, že někteří kuřáci mají tak silné mechanismy v organismu, které je před rakovinou plic ochrání, a to prostřednictvím omezení genových mutací. Tato studie by mohla pomoci také k identifikaci těch kuřáků, kteří naopak mají zvýšené riziko onemocnění.
“Může jít o důležitý krok, pokud jde o prevenci a včasné zjištění rizika rakoviny plic a odklonu od současného úsilí potřebného k boji s pozdním stádiem nemoci,” uvádí jeden z autorů studie Simon Spivack.
Dlouho se předpokládalo, že kouření způsobuje rakovinu plic tím, že spustí mutace DNA v normálních plicních buňkách. To však dosud nebylo možné dokázat, protože neexistoval způsob, jak přesně kvantifikovat mutace v normálních buňkách.
Vědci to teď nicméně dokázali, a to tím, že vyvinuli lepší metodu sekvenace celých genomů jednotlivých buněk. Jednobuněčné celogenomové sekvenční metody byly náchylné k chybám, které bylo obtížné odlišit od skutečných mutací – jde o vážnou chybu při analýze buněk obsahujících vzácné a náhodné mutace. Výzkumníci vyřešili tuto komplikaci vývojem nové sekvenační techniky SCMDA.
Následně techniku použili ke srovnání mutací v normálních epiteliálních buňkách u dvou typů lidí, a to u nekuřáků a kuřáků. “Tyto plicní buňky prožívají roky, dokonce desetiletí, a proto mohou akumulovat mutace s věkem i kouřením,” uvedl profesor Spivack. “Ze všech typů plicních buněk patří tyto buňky mezi ty s největší pravděpodobností, že se stanou rakovinovými.”
Nejtěžší kuřáci na tom nebyli špatně
Vědci našli v plicních buňkách nekuřáků se s postupem věku nahromadily některé mutace. Podstatně více mutací však bylo nalezeno u kuřáků. Jde o pravděpodobně jeden z důvodů, proč tak málo nekuřáků dostane rakovinu plic, zatímco 10% až 20% celoživotních kuřáků ano,” říká Spivack.
Studie zjistila, že počet buněšných mutací v plicních buňkách narůstal spolu s tím, jak dlouho ten který člověk kouřil. Tím se zvyšovalo riziko rakoviny plic. Je přitom zajímavé, že nárůst mutací se zastavil po 23 letech od začátku kouření.
Ještě pozoruhodnější potom je skutečnost, že ti nejtěžší kuřáci neměli nejvyšší počet mutací. “Naše údaje naznačují, že tito jedinci mohli přežít tak dlouho i přes silné kouření, protože se jim podařilo potlačit další akumulaci mutací. Tito lidé mají velmi silné systémy na opravu poškození DNA nebo detoxikaci cigaretového kouře,” uvedli autoři studie.
Foto: Shutterstock, zdroj: EurekAlert
