Je jednoznačně pozitivní, že v České republice máme takovou instituci, jakou je právě Česká televize. Plní totiž veřejnoprávní službu, a ačkoliv si to mnozí stále myslí, v žádném případě není státní. Svým způsobem patří všem občanům, kteří se na její provoz také skládají, a to formou koncesionářských poplatků. Ty musí platit povinně každý, kdo má v domácnosti televizní přijímač.
Drobnost otočili ve velkou kauzu
Nejde přitom o nijak vysokou částku, ale pouhých 135 korun měsíčně. Tento poplatek už nebyl roky zvýšen a Česká televize bojuje o to, aby se tak stalo, protože v tuzemsku řádí inflace a ona se začíná dostávat do finančních potíží, kdy musí rušit programy a neplánuje už tolik tvorby jako dříve.
O navýšení by se jistě mělo diskutovat, ale vypadá to, že si Česká televize začala pomáhat i dosti neomalenými metodami. Pokud jí poplatky někdo z jakéhokoliv důvodu přestane platit, jde po něm velmi tvrdě a vše okamžitě vymáhá, a to dokonce s pomocí exekucí.
Občas to dosahuje až skutečně obludných rozměrů. Na sociálních sítích se o svůj příběh podělil podnikatel Zdeněk P. Ten podle vlastních slov službu České televize uznává a poplatky jí platí rád. Přesto i na něj dopadlo vymahačské kladivo, že se nestačil divit.
Začalo to tím, co je naprosto běžné. Podnikatel měnil účet a nechal celou záležitost zprocesovat novou banku, která měla za úkol převést i trvalé příkazy z té staré. U některých z nich to ale úplně nedopadlo, mimo jiné i v případě toho pro Českou televizi. Muž, který má na účtu více než sto pohybů měsíčně, si toho nevšiml.
Dosti zvláštní řešení situace
V takovém okamžiku by se dalo předpokládat, že bude Českou televizí dotázán, proč platby přestaly chodit. Ostatně, jeho kontaktní údaje, jako telefon nebo email, měla k dispozici. To se ale nestalo. Instituce naopak nechala dluh narůst do určité výše a vše předala advokátovi. Ten muže zažaloval.
Problém byl v tom, že dotyčný žil krátkodobě jinde než na místě trvalého bydliště. Výzvu tak našel až po určitém čase a vše okamžitě uhradil. Šlo prý o pouhé dva tisíce korun, což vůbec nechtěl řešit.
Jaké ale bylo jeho překvapení, když mu v poště brzy přistál další dopis a tentokrát už s exekučním návrhem. Údajně totiž neuhradil vše. Jenže dopis byl tak komplikovaný, že z něj pořádně nevyplývalo, co a jak má zaplatit. Raději tedy kontaktoval přímo úřad exekutora, kde mu sdělili, kolik má zaplatit, což také provedl.
Nakonec to celé přišlo na nějakých sedm tisíc korun, přičemž samotné poplatky činily jen menší část. Následně si muž chtěl vytvořit nový platební příkaz, ale zjistil, že už nezná variabilní symbol a číslo účtu, kam peníze posílat. Rozhodl se tedy zavolat na příslušnou linku České televize. Jak se ale ukázalo, ani jedno ze dvou uvedených čísel nefungovalo.
Foto: Shutterstock
Sledovat ČT je utrpení. Nevyvážené a jednostranně zaměřené zprávy již dávno nesleduji, někdy se kouknu na (nepoliticky angažovaný) seriál. Úplně stejné je to z ČR. Doufám. že nejpozději po volbách budou tyto falešné mediální instituce buďto zcela zrušeny nebo jejich “kvalitě” pomůže vyhazov většiny jejich současných zaměstnanců a celková rekonstrukce (od základů).
ČT zakódovat a ať si to platí ti co o to mají zájem.Já už zpravodajství ČT 24 neviděl 3 roky tedy od kovidového šílenství až dodnes kdy je to samá Ukrajina ale výpalné musím platit každý měsíc přestože to vnímám jako jednostrannou propagandu a hlasnou troubu vládního pětislepence. Na Slovensku už prý výpalné televizi neplatí.