Po odeznění koronaviru může mít velká část populace vážné dlouhodobé následky, varuje Prymulův nástupce

Koronavirus způsobuje skutečně zrádnou nemoc. Covid-19 může mít velmi vážný průběh a ohrozit nakaženého přímo na životě. Ale může mít průběh také velmi lehký, kdy se dotyčný bude pravděpodobně podivovat nad tím, proč všichni z této nemoci dělají takový humbuk. Případně nemusí mít příznaky vůbec žádné. Ve všech třech případech ale platí, že po uzdravení, respektive vymizení viru, nemá pacient vyhráno.

Lehký průběh ještě nemusí nic znamenat

Stále více se totiž ukazuje, nakolik je koronavirus nevyzpytatelný. Kromě toho, že může způsobit vážné respirační problémy, napadá také srdce nebo mozek. Podle nastupujícího náměstka ministra zdravotnictví Aleksi Šeda, který v této funkci nahradil hojně citovaného Romana Prymulu, bychom sílu koronaviru v žádném případě neměli podceňovat. A to ani dnes, kdy podle odborníků způsobuje jen velmi málo vážných průběhů.

Těžce nemocných teď není tolik, ale to není důvod k bagatelizaci. Pořád je potřeba, aby se lidi chránili, protože nevíme, jaké následky se u nemocných můžou projevit později,” řekl Aleksi Šedo pro idnes.cz. Podle něj se ukazuje, že poměrně významná část pacientů má dlouhodobé následky, a to například sníženou vitální kapacitu plic, poruchy srážení krve nebo postižení nervové soustavy.

Po odeznění pandemie můžeme mít významnou část populace, jež bude chronickými pacienty,” nabízí Šedo nepříliš pozitivní vizi, která je v přímém protikladu s tím, co si o koronaviru dnes opět velká část populace myslí: tedy, že jde o sotva větší hrozbu než je chřipka. Tito lidé dnes odmítají nosit roušky a tvrdí, že je jim jedno, že se koronavirem nakazí. “Je také zřejmé, že koronavirus může poškodit u mladších pacientů s mírným průběhem nemoci nejen srdce, ale i mozek – může vést k neurologickým projevům,” varuje však nejen je Šedo.

Nebezpečná cytokinová bouře

Podle ministerského náměstka záleží nejen průběh onemocnění, ale také případné dlouhodobé následky, na imunitní reakci toho kterého člověka. “Každý reagujeme jinak. Kdysi třeba na španělskou chřipku mladí lidé reagovali hůře, protože mají výkonnější imunitní systém,” uvedl Šedo s tím, že se u nich následně objevila cytokinová bouře, tedy přehnaná reakce imunitního systému, který pak začal napadat i zdravé buňky, což vede k úmrtí.

Aleksi Šedo varuje před tím, aby lidé koronavirus podceňovali a například bojkotovali nošení roušek tam, kde to ministerstvo zdravotnictví nařídí. Neohrožují tak totiž primárně sebe, ale zejména své okolí a zprostředkovaně i celou společnost. “Existují studie, které prokázaly jak na testech na zvířatech i při mezilidských kontaktech, tak i v laboratorních podmínkách, jak která rouška zabraňuje šíření viru,” říká Šedo.

Foto: cuni.cz

Autor: Petr Vavrenka

Specialista na podávání erudovaných, přesto srozumitelných informací o nemocech trápících lidstvo.