Důchody jsou velkým tématem dneška a v příštích letech se na tom pravděpodobně vůbec nic nezmění. Ukázalo se totiž, že nastavený systém je naprosto neudržitelný a už teď generuje obrovské schodky, které není z čeho platit. Optimální by tedy bylo vše překopat od základů.
Kdo nastoupil dříve, dostane důchod jako první
Jak už tomu tak ale bývá, spíše to dopadne tak, že se vezme současný systém a bude se nejrůznějšími způsoby upravovat, aby ještě chvíli vydržel. Začalo se tak mluvit o tom, že lidé půjdou do důchodu až v 68 letech. To ale okamžitě odmítly odbory s tím, že je to příliš mnoho.
A tak už se objevují nejrůznější návrhy, jak to udělat, aby to sice platilo, ale ve výsledku to nikoho nebolelo. Nejrůznější profese by měly dostat výjimku. Jak teď uvedl ministr práce a sociálních věcích v rozhovoru pro deník Právo, zohlednit by se měla i skutečnost, kdy který člověk nastoupil do práce.
Je totiž rozdíl, když někdo začne pracovat třeba už v 18 letech a někdo si studuje do 30 a teprve pak se nějak do pracovního života zapojí. Navíc platí, že právě vysokoškoláci by v práci mohli setrvat déle, protože se předpokládá, že nedělají fyzicky náročnou činnost. Naopak ti, kdo šli pracovat v raném věku, častěji končí u fyzicky náročných profesí. Ti by potom mohli odejít do penze dříve.
Pracující důchodci
A pak je tu ještě jedna přelomová novinka. Jak ministr uvedl, optimální by bylo, kdyby lidé zůstávali v práci, i když už mají nárok na důchod. Jen by do něj zkrátka nenastoupili. Toho se prý dá docílit dobře mířenou motivací, která aktuálně spíše chybí. Lidé z toho, když pracují v důchodovém věku, často moc nezískají. Chystá se proto změna, že už by nemuseli platit příspěvek na sociální pojištění. Díky tomu by si vydělali více, což by je k činnosti motivovalo.
Zároveň by se také měly omezit odchody do předčasného důchodu. Dnes si lidé často vypočítají, že se jim to vyplatí a už se jim prostě nechce pracovat. Reálně by na to měl být ale nárok až v případě, že někdo pracovat už opravdu nemůže.
Foto: Shutterstock
