Plošné nošení roušek je nutné omezit. Stát musí umět zajistit selektivní ochranu

Už jsou tomu tři týdny, kdy vláda coby jedno z opatření v boji s koronavirem nařídila občanům vycházet ven výhradně se zakrytými dýchacími cestami. Nařízení je tak vágní zejména proto, že v ten moment stát nebyl schopen zajistit dostatek roušek, které by k tomuto účelu posloužily. Ostatně, nedokázal je zajistit dodnes a dokonce na to – s odvoláním na práci dobrovolníků na látkových rouškách, které prý stačí – rezignoval úplně.

Chybí pevný bod

Představitelé státu, ať už to je premiér Andrej Babiš, vrchní epidemiolog Roman Prymula nebo šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček, přitom nedokázali veřejnosti odpovědět na základní otázku: jak dlouho to bude trvat? Jak dlouho nebudeme smět opustit svá obydlí, aniž bychom si ústa přikrývali kusem látky?

Nevíme, zda se tak stane, až epidemie dosáhne určitého bodu, nebo když začne ustupovat, zda bude rozhodovat počet nakažených, počet prováděných testů nebo něco jiného. Občas můžeme jen zaslechnout neurčitá tvrzení, kdy politici “doufají” v rychlé uvolnění, zatímco epidemiolog Prymula klidně prohlásí, že roušky budeme nosit ještě několik měsíců.

Lidem ale bude docházet trpělivost. Stát se na ně v otázce roušek vykašlal. Nemají žádný bod, ke kterému by se mohli upínat. A nakonec ani nevědí, zda to celé není tak trochu zbytečné.

Ne, nechceme tvrdit, že roušky nemají žádný význam. Ba právě naopak – tvrzení Světové zdravotnické organizace o tom, že jejich preventivní nošení nelze doporučit, bylo politické a především hloupé. Ostatně, sama WHO z něj po pár dnech opatrně vycouvala.

Roušky mají význam, ale ne venku

Ptejme se ale, kdy roušky význam mají a kdy už si nařízením stát pouze ulehčuje své úkoly. Dojdeme k tomu, že je více než namístě v dobách bující koronavirové epidemie nosit roušky v prostředcích hromadné dopravy, v obchodech nebo v kancelářích.

Ale je to opravdu nutné venku, kde ostatní míjíme s několikametrovým odstupem? Dodejme, že hoaxy o tom, že koronavirus visí ve vzduchu, byly už mnohokrát vyvráceny. Proč si brát roušku, když jdeme na zdravotní procházku, chceme se nadýchat čerstvého jarního vzduchu a namísto toho se akorát potíme v provlhlé roušce, po které se nám ještě vytvoří lišej? Upozorňujeme, že nikdo neposkytl důkaz o tom, že by nošení roušek venku mělo nějaký smysl.

Ostatně, Česká republika je se Slovenskem také jedinou zemí, kde toto plošné nařízení platí. Politiky slyšíme odvolávat se na asijské země typu Singapuru nebo Jižní Korea, kde měli s rouškami kladnou zkušenosti. Jenže ani tam neplatilo plošné nařízení nosit roušku pod širým nebem. Bylo nutné ji používat jen při vstupu do uzavřených prostor, tedy obchodů nebo MHD.

Tady ale Česká republika naráží na své limity. Politici rezignovali na snahu vynucovat nařízení selektivně – tam, kde má opodstatnění. Tedy vyslat policii kontrolovat dění v obchodech nebo hromadné dopravě. Na těchto místech strážci pořádku prakticky nejsou vidět. Naopak je vidíme, jak projíždějí kolem frekventovaných promenád a pokutují občany, kteří nemají roušku nasazenou venku na procházce.

Politici, co nejdou příkladem

Korunu tomu nasadil ministr vnitra Jan Hamáček, který pro policii vybojoval možnost dát těmto hříšníkům blokovou pokutu až 10 000 Kč na místě. Bohužel, solidární a restrikcemi unavený národ už nerozpoznal agresivitu takového opatření a náležitě se neozval.

Pravdou je, že policie těžko může kontrolovat tam, kde to má smysl, když její příslušníci z policejního prezidia dostali příkaz, aby se v době koronavirové epidemie drželi stranou a nechodili s lidmi příliš do kontaktu. Pro vlastní bezpečí. Proto nařízení vynucují alespoň venku, kde to “tolik nebolí”.

Češi se nařízení snaží vyhovět a roušky poctivě nosí, tedy alespoň tam, kde je může někdo vidět. Nicméně například v kancelářích často dochází k tomu, že si tu lidé roušky sundavají. Přitom právě prostory typu open-space jsou pro šíření viru velmi příhodné. Není čas na hrdinství: pokud nějaká firma nošení roušek nepodporuje, nechť ji zaměstnanec nahlásí a policie přijede zkontrolovat.

Příkladem nejdou ani samotní politici. Jednání absolvují klidně s odkrytou tváří a ještě se u toho nechají vyfotit. Poradní tým prezidenta Miloše Zemana se sice vyfotil s rouškami, ale prozradilo ho jídlo, které bylo položeno před každým z jeho členů.

Zkrátka a dobře, takto to dělat nelze. Plošné opatření nosit roušky mohlo být nařízeno na pár dní, než se zodpovědní lidé v epidemii rozkoukají a začnou konat racionálně. Dnes už roušky venku smysl nemají a je na státu, aby zajistil jejich nošení tam, kde jsou zapotřebí.

Foto: Freepik

Autor: Petr Vavrenka

Stálý redaktor magazínu AAzdravi.cz. Celý život se zajímá o zdravý životní styl, jehož efekt na spokojený život ho nepřestává fascinovat.

Chcete se nechat upozornit na nový příspěvek v diskuzi?
Upozornit na
guest
80 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments