Rekonvalescentům může pomoci probiotická kúra

Bulharská vodní probiotika se osvědčila jako podpůrná terapie pacientů s Covidem. Nyní se vědci zabývají možnostmi, které výživová kúra nabízí těm, kteří nemoc překonali, ale ještě dlouhé týdny se necítí fit. Na vině může být střevní mikroflóra, kterou Covid prokazatelně „rozhodí“. Obnovit její rovnováhu mohou pomoci opět probiotika.

Bulharští vědci úspěšně testovali probiotika řadu měsíců na více než stovce pacientů s Covidem. Těm byla jako doplněk standardní léčby poskytnuta potravinová terapie speciálními kmeny laktobacilů a streptokoků. Teprve nedávno objevené kmeny Lactobacillus bulgaricus DWT1 a Streptococcus themophilus DWT4 se jako jediná probiotika získávají z vody a díky své mohutnosti a odolnosti představují nejúčinnější známá probiotika na planetě. Po absolvování podpůrné kúry vykazovali pacienti s těžkými průběhem zásadní zlepšení. „Na rozdíl od jiných pacientů s pneumonií Covid 19 se ti, kteří užili probiotikum, klinicky zlepšili mnohem rychleji. Již třetí či čtvrtý den hospitalizace byli v dobrém celkovém stavu, afibrilní, bez známek respiračního selhání a se značně sníženým kašlem. Devátý až desátý den hospitalizace u těchto pacientů byl test PCR na Covid 19 negativní,“ vysvětluje profesor Nikola Alexandrov, který se výzkumem bulharských probiotik zabývá přes půl století a vodní kmeny v pramenech pohoří Rodopy před několika lety sám objevil. S pozvolným ústupem pandemie v Evropě a tím, jak přibývá vyléčených, se do popředí dostává také otázka využití probiotik u rekonvalescentů. U těch i po překonání infekce mnohdy přetrvávají četné obtíže.

Covid změní střevní mikroflóru

Lidé vyléčení z Covid 19 se mohou ještě dlouhé týdny potýkat s problémy. Ty někdy ústí až v tzv. post-covid syndrom, projevující se dýchavičností, střevními potížemi, mozkovou mlhou, úzkostmi a poruchami spánku. Právě při obnovení střevní rovnováhy by mohla probiotika pomoci. „Covid je spojován s hlubokými změnami střevní mikroflóry,“ říká pro Financial Times gastroenterolog profesor Ingvar Bjarnason, jeden z nejuznávanějších expertů na problematiku zánětlivých onemocnění střev. V návaznosti na italskou studii, která ukázala pozoruhodná zlepšení u pacientů s Covidem, kteří začali užívat probiotika, zahájil Bjarnason randomizovanou klinickou studii v nemocnici King’s College Hospital v Londýně.

Jedna lžička vodních probiotik jako 30 kelímků tradičního jogurtu

Vynikající výsledky bulharských vědců při podpůrné terapii dávají naději, že právě silná vodní probiotika mohou pomoci i lidem, kteří Covid překonali, ale přetrvávají u nich některé z uvedených potíží. Bulharská „národní“ probiotika Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus jsou jediná, která mají v EU uznané tzv. zdravotní tvrzení – zlepšují trávení laktózy. Žádná jiná probiotika zdravotní tvrzení přijaté nemají. „Jediná čajová lžička obsahuje více než 75 miliard živých bakterií Lactobacillus bulgaricus DWT1 izolovaných z vody, což je zhruba tolik jako 30 kelímků tradičního bulharského jogurtu,“ říká Martin Kuttner ze společnosti Daflorn, která do Česka dováží výrobek Laktera, který byl zmíněným pacientům v Bulharsku jako podpůrná terapie podáván.

Proč potřebujeme probiotika

Asi 70 procent naší „imunitní odpovědi“ je ovlivňováno střevním traktem, v němž existují miliardy buněk. „Během trávení prochází potrava žaludkem a střevy, jde na konec tenkého a začátek tlustého střeva, kde se vstřebává. Tímto způsobem potravinové prvky vstupují do oběhového systému a odtud do systému lymfoidního. Právě tam se skutečně vytváří naše imunita,“ vysvětluje prof. Alexandrov. Hektický životni styl, znečištěné ovzduší, konzervanty či antibiotika náš imunitní systém oslabují. Výsledkem mohou být alergie, zažívací i kožní obtíže, únava, větší náchylnost k virovým i nádorovým onemocněním. Výživová probiotická terapie může střevům pomoci navrátit rovnováhu, a tím přispět k vyšší odolnosti organismu. „Již od poloviny 90. let minulého mnohé klinické studie naznačují, že probiotická terapie může pomoci léčit některá onemocnění trávicího traktu, zpomalovat vývoj alergií u dětí nebo například předcházet vaginálním a močovým infekcím u žen,“ napsal prestižní Harvard Health Publishing.

Foto: Freepik