Sociální fobie dokáže člověka odříznout od reality

Strach z lidí nemusí značit jen obavy z nebezpečných jedinců. Existují lidé, kteří se společnosti straní, jelikož jim pohledy a nečekané situace nahánějí přímo hrůzu. Sociální fobie může začít jen nevinným připravováním rozhovoru v hlavě a přes vyhýbání se určitým situacím, vést až k úplné izolaci.

Jak se sociální úzkost  projevuje

Lidé, které trápí tato porucha jsou většinou pro veřejnost známí, jako šedé myšky. Okolí je považuje za stydlivé, někdy dokonce hloupé jedince, protože se neumí navenek projevit. Ačkoli mohou působit jako tiší společníci a úplní introverti, v jejich hlavě se může odehrávat bouře a zmatek. Kontakt s ostatními lidmi způsobuje u postiženého úzkost, strach, depresi, obavy a další negativní emoce.

Vzorová situace

Postačí totiž, pokud takto uvažujícímu člověku podáte ruku na znamení pozdravu a seznámení. Postižený nejčastěji sklopí oči a bude se chovat ostýchavě.

Myšlenky

V hlavě mu však problesknou miliony myšlenek. Nejprve se pravděpodobně bude v hlavě tázat sám sebe, jestli přišel vhodně ustrojený, poté se zaměří na to, jak přesně vás oslovit, protože si tuto skutečnost připravoval dopředu a několikrát ji zvážil.

Trapná situace

Velmi usilovně se snaží, aby nevypadal trapně. Nakonec vlivem svého strachu například promluví hlasitěji než čekal a zbytek času už se v jeho hlavě jen převaluje myšlenka, která se ptá, jestli seznámení může být ještě horší.

Kde a kdy se tato fobie tvoří

Fobií většinou začnou trpět dospívající a mohou si ji nést až do smrti. Nejčastějším důvodem bývá rodinné prostředí, kdy sociální fobii mohli způsobit rodiče, kteří své dítě příliš shazovali.

Mohlo by vás zajímat

0.00 průměrné hodnocení (0% skóre) - 0 hlasů

Autor: Tereza Hotovcová

Narodila se v devadesátých letech do světa veřejného internetu, prostřednictvím něhož se stala redaktorkou a s pomocí střední školy také grafickou designérkou. Nyní je studentkou UK, kde se věnuje historii, umění a náboženství. Zdravý životní styl a objevování nových receptů je něco, co ji vždy naplňovalo, a proto se zde s vámi dělí o své poznatky.

4
Komentujte

avatar
1 Komentářová vlákna
3 Odpovědi ve vlákně
0 Sledující
 
Nejsledovanější komentář
Nejžhavější komentářové vlákno
4 Autoři komentářů
AdamHolkaKarelEva Autoři posledních komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Eva
Host
Eva

To je tedy dost špatně napsaný článek. Lidi se sociální fobii vůbec nemusí být plachý, naopak. Kolikrát by člověk nikdy neřekl, že s tím někdo bojuje. Sama sociální fobii mám a všichni mě považují za extrovert a super sebevědomého jedince. Je to ale jen maska, pod kterou lidi nevidí, že už ale nejsem schopná napsat email, někomu zavolat nebo třeba odepsat na zprávu.

Karel
Host
Karel

Článek je v pohodě. To že ty máš úplně jiný projevy ještě neznamená že se autorka mýlí. Lidem s SF vážně nedělá problém napsat e-mail nebo odepsat na zprávu. Bůhví co ti je

Holka
Host
Holka

Přesně tak. Já tedy na lidi nepůsobím jako extrovert, ale mám obdobnou zkušenost z léčení. Většina pacientů včetně lékařského personálu se domnívá, že sociální fobik nejsem, ač nemohu stejně jako vy nikomu zavolat, odepsat na zprávu či napsat email. Prostě jsem se jen s tou partou lidí dokázala bavit.

Adam
Host
Adam

To co popisujete bych sociální fobií nenazval. Já můžu říct, že ji trpím, nicméně jedině psaní mi nedělá problém. Když vylezu někam mezi lidi, mám tiky v celém obličeji, nejsem schopen plynulé komunikace, většinou tedy jen krátce odpovídám na otázky. Kdyby po mě někdo chtěl, ať vstanu, vylezu před lidi a mluvím pro větší skupinu, tak tam sebou buď seknu nebo zdrhnu. Tohle pro mě neexistuje, každá větší akce ve mě nevyvolává příjemné pocity, napětí, nervozitu, třes a zmíněnou neschopnost komunikace. Z toho důvodu se spolecnosti spíše stranim, snažím se na sebe neupozorňovat, abych nemusel komunikovat, atd.