Státní obchody jako záchrana českých domácností?

Současný stav českého trhu s prodejem potravin je dán historicky a tuto podobu má posledních třicet let. Tehdy sem vstoupila řada zahraničních hráčů, kteří si Českou republiku doslova rozparcelovali. Je přitom zvláštní, že za celou tuto dobu se nedokázal prosadit jediný český řetězec. To se částečně stalo až nedávno a navíc pouze online, když část trhu svou nabídkou oslovil Rohlík.

Velké problémy na trhu

Teď už je možné říct, že ovládnutí českého trhu zahraničními hráči nedopadlo zrovna příliš dobře. Jistě, máme zde docela hezké supermarkety s širokou nabídkou, ale v porovnání se sousedními zeměmi, ale třeba i řadou těch východních, je to nesrovnatelné.

Problémem jsou hned dvě věci. Tím prvním je kvalita. Česká republika v posledních dekádách platí za jednu z nejhorších zemích v Evropě, pokud jde o kvalitu potravin. Výrobci sem dlouhodobě posílali to nejhorší, vytvářeli ošizené receptury pro český trh apod. Prokázalo se to ostatně i před pár dny, tedy už v době, kdy se to nesmí. V českých Bake Rolls byl použit palmový olej, zatímco jinde se používá slunečnicový. Často je to přímý důsledek toho, co si obchodní řetězce pro český trh žádají a v dalších případech jde o jejich liknavost.

Ještě větším problémem jsou ale ceny, které se v Česku doslova utrhly ze řetězu. S praxí českých obchodních řetězců není spokojen nikdo. Zákazníci ani dodavatelé. Ti jsou tlačeni, aby prodávali za nízké ceny, zatímco obchody si přirážejí stále vyšší marže. Podle některých odborníků teď navíc zneužily situace, kdy se hlasitě mluvilo o zdražování, a ceny zvedly mnohem více, než bylo potřeba. To pak vede k velkému rozdílu v cenách mezi Českem na jedné a Polskem a Německem na druhé straně.

Krok správným směrem

Jak to ale vyřešit? Jednoduché to opravdu není. Málokterý český podnikatel by dnes dobrovolně šel soupeřit se zahraničními řetězci. V současné nelehké době by však do celé situace mohl promluvit samotný stát. Například tím, že by zřídil takzvané státní obchody.

Ty by pochopitelně odebíraly zboží prioritně od českých dodavatelů, čímž by jim zajišťovali pravidelný a dlouhodobý odbyt. Ten by mohl vystřídat leckterou dotaci, která pak stejně přijde vniveč.

Na druhé straně by pak státní obchody prodávaly zákazníkům za rozumné ceny. Ty by pochopitelně pokryly náklady na nákup zboží, provoz obchodů a platy zaměstnanců z rozumné marže. Výsledné ceny by však mohly být výrazně nižší, než jsou dnes a lidé by mohli kupovat kvalitnější výrobky.

Pokud by se navíc vytvořila takováto konkurence zahraničním řetězcům, těm by pak zbývaly v zásadě jen dvě věci. Buď tady zavřít krám, nebo se začít chovat podobně.

No, řekněte sami, nemělo by se začít uvažovat tímto směrem?

Komentář Terezy Vávrové

Foto: Shutterstock