Jak vypadala strava našich nejstarších předků? Podívejte se na jídelníček z pravěku

Neutichající hádky vegetariánů, veganů a jedinců, kteří maso milují se točí hlavně kolem tématu, z čeho se pravděpodobně skládal jídelníček našich nejvzdálenějších předků. Na začátek je nutné uvést, že období pravěku nebylo ani zdaleka krátké. Návyky se měnily díky různým faktorům a lidé se přizpůsobovali okolí a klimatickým změnám.

Vznik rodu Homo sapiens

Jelikož k vývoji člověka existují zatím jen více či méně uvěřitelné teorie, nemůžeme s jistotou určit, kde stojí začátek lidské existence. Pokud se odrazíme od rodu Homo sapiens, budou naše představy už o něco zřetelnější.

Počátky vývoje Homo sapiens můžeme zařadit do rozmezí dvě stě až tři sta tisíc před naším letopočtem. Jedná se o dobu, kdy byla planeta v tzv. době ledové. Nejednalo se o celkové zalednění Země, jak bylo v minulosti často zvykem, ale o střídání chladných a o něco teplejších období. Právě díky tomu se mohl člověk plně oddat vývoji, pilně se rozmnožovat a zmnohonásobit svůj počet.

Pravda se skrývá v jeskyni

Umění pravěkého člověka nám do dnešní doby zanechalo jasnou zprávu. Stěny mnoha jeskyní jsou pokryty malbami zvěře (medvědů, sobů, koní, mamutů, zajíců) a symbolů, což jasně naznačuje, že pravěký lovec využíval magii a snažil se svými výtvory zvýšit možnost úspěchu při lovu. Jelikož hon na divou zvěř není jednoduchou činností a pasti na mamuty vykopané do země jsou jen výplodem fantazie knižních autorů, můžeme se domnívat že přijímali i rostlinou stravu. 

Z lovce se stává zemědělec

Díky zaledněné části Země mohli ještě před dvaceti tisíci lety před Kristem lidé přecházet do Ameriky po pevnině. Vše se však změnilo s příchodem teplejšího klimatu přibližně před deseti tisíci lety. Toto teplé období pociťujeme stále. Pro člověka byla tato doba velkým mezníkem. Z lovců se pomalu a jistě začali stávat zemědělci, a s tím jde ruku v ruce také změna stravy. Převážně masitý jídelníček nahradily produkty domestikovaných zvířat a plodiny z polí. Lidé se teprve začali učit, jak opečovávat své pozemky a tato starost s nimi jde dodnes.

Názory se rozcházejí

Současný člověk se vlivem těchto různých změn dostal do bodu, kdy je pro něj možné přijímat dohromady rostlinnou i živočišnou stravu. O tom jaké má tato strava dopady na zdraví se stále přou odborníci a stále nebyla nalezena shoda.

Mohlo by vás zajímat

Autor: Tereza Hotovcová

Zdravý životní styl a objevování nových receptů je něco, co ji vždy naplňovalo, a proto se zde s vámi dělí o své poznatky.

30
Komentujte

avatar
14 Komentářová vlákna
16 Odpovědi ve vlákně
1 Sledující
 
Nejsledovanější komentář
Nejžhavější komentářové vlákno
24 Autoři komentářů
TerezabieličankalidaRadimNaďa Autoři posledních komentářů
  Odebírat  
Upozornit na
Radim
Host
Radim

Líbí se mi, jak se uvádí jako důkaz “masitého” stravování našich předků spousta nálezů kostí a kůží v jeskyních kde předkové žili. Nikoho nenapadlo, že třeba takové zbytky ovoce, semen, kořenové zeleniny se nemohou dochovat do dnešních dob? Že se již dávno rozpadly? Že toto je důvod proč najdeme pozůstatky kostí zvířat a ne plodů? Takže na těchto nálezech stavěné tvrzení, že pračlověk jedl převážně maso není nijak prokazatelné.

lida
Host
lida

Ale jistěže se našly zbytky rostlin a zejména plodů. Ony totiž existují i zkamenělé fekálie pravěkých lidí, kde se dají semena rostlin najít. Existuje i pravěký člověk Ötzi, Obsah jeho žaludku a střev prokázal jeho poslední jídlo. Kamzičí a jelení maso, kořínky, ovoce a něco z pšenice jednozrnky-placku nebo kaši. V jeho blízkosti se našla semena máku, pšenice, pecky z trnek a různá semínka volně rostoucích plodů. Také bylo zjištěno, že Ötzi byl netolerantní vůči laktóze- byl tedy lovec, ne zemědělec.

Naďa
Host
Naďa

Všechno, co se týká pravěku, jsou jen domněnky.

Loading...