Zánět mozkových blan má mnoho projevů. Na co si dát pozor?

Infekce postihuje nervový systém. Jde o zánětlivé postižení mozkomíšních plen, zánět mozkových blan či meningitidu. Zjistí se lumbální punkcí. Jak jej poznat a jak se onemocnění léčí?

Zánět postihuje hlavně mozkovou část – encefalitida, nebo míšní tkáň – myelitida. Hnisavé záněty způsobují bakterie a nehnisavé viry. Zánětu mozkových blan lze předcházet očkováním. V prvním roce je to hexavakcína, doporučované a částečně hrazené je očkování proti pneumokokovi vakcínou Prevenar či Synflorix. Očkování proti meningokokovi a klíšťové encefalitidě je dobrovolné.

Jak vzniká infekce

Infekce se dostane do nervové soustavy nejčastěji krví, při zánětu vedlejších nosních dutin, středního ucha a bradavičnatého výběžku. Meningitidu způsobí i vrozená nebo poúrazová komunikace při poškození lebky. Periferními nervy se do mozku šíří i herpetické viry a viry vztekliny.

Hnisavá meningitida

Hnisavý zánět mozkových blan ohrožuje život a nechá vážné následky. Původcem jsou bakterie, zejména meningokoky, hemofily a pneumokoky. Během pár hodin stoupá teplota, objevuje se bolest hlavy, zvracení, křeče, zmatenost, neklid, krevní výrony, porucha vědomí, rovnováhy i spavost. Pokud není zahájena léčba, přichází kóma a smrt. Úmrtnost je až 30 %.

Meningeální syndrom

Soubor příznaků vzniká podrážděním mozkových plen, hlavových nervů a míšních kořenů zánětem. Projevuje se bolestí hlavy, zvracením a světloplachostí. Dochází k omezení pohybu páteře dopředu. Při sezení s nataženýma nohama je třeba se opírat rukama. Vleže na zádech s nataženýma nohama nejde předklonit hlava a musí se ohnout nohy v kolenou. Vzniká trvalá porucha sluchu a v mozkové tkáni abscesy. Může dojít k demenci, u dětí k psychomotorické retardaci.

Hemofilová meningitida

Haemofilus je nejčastější u kojenců a dětí do 5 let věku, kde způsobuje primární infekci. U dospělých se spíše jedná o sekundární rozšíření infekce při zánětu středního ucha a vedlejších dutin.

Meningokoková meningitida

Postihuje děti a mladé. Meningokok se šíří kapénkovou infekcí. Až 15% populace má na sliznici nosohltanu meningokoky. Objevuje se v dětských a mládežnických kolektivech.

Meningitida u novorozenců a kojenců

Projevuje se změnou chování, apatií či zvýšenou dráždivostí. Častěji než horečku mají děti sníženou teplotu, pomalu sají a pak zvrací. Objevuje se svalová slabost, spavost, křeče, poruchy dýchání a vyklenutá pulzující velká fontanela.

Pneumokoková meningitida

Vzniká jako druhotná infekce při zánětu v jakémkoliv věku, zejména u kojenců a starších 50 let. Vzniká u oslabení organismu a u alkoholiků.

Léčba hnisavé meningitidy

Při včasné antibiotické léčbě nitrožilně dojde k rychlému zlepšení stavu. Proti otoku mozku se nitrožilně podávají infúze s kortikosteroidy, které tlumí zánět a snižují riziko postižení sluchu. Dále se podávají analgetika proti bolesti hlavy a antipyretika na snížení horečky. Někdy je nutné nitrožilní podávání tekutin a připojení na dýchací přístroj. Nutný je klidový režim a pacient musí trvale ležet se zvednutou horní polovinou těla.

Léčba nehnisavé meningitidy

Nehnisavý zánět mozkomíšních plen je způsoben enteroviry, virem klíšťové meningoencefalitidy, borrelie a respiračními víry. Postiženy jsou hlavně děti. Příznakem je rychlý vzestup teploty, bolesti hlavy, slabost a chřipkové příznaky. Pak to pomine a objeví se znovu. Začnou bolesti za očima, slabost, závratě, zvracení, únava, citlivost na hluk a světlo, nesoustředění, rozmazané vidění, křeče, poruchy paměti, spánku i hybnosti. Potíže trvají 2 až 3 týdny, zpravidla bez následků. Nutný je klidový režim, podávají se antivirotika a u boreliózy antibiotika.

Autor: Pavla Růžičková

Externí autorka magazínu AAzdraví.cz.