V záplavě opatrnosti drtivé většiny českých politiků, vědců a lékařů se stále hlasitěji začínají ozývat slova senátora Jana Žaloudíka, který je také ředitelem Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ten vyzývá vládní představitele a média, aby koronavirem přestali strašit populaci.
Pochybné informace
Podle Žaloudíka je velký problém už ve způsobu informování veřejnosti o vývoji epidemie. Každý den se zveřejňují čísla, kolik je nově nakažených a kolik lidí nákazu nepřežilo. To je podle senátora možné praktikovat s jakoukoliv libovolnou nemocí. Je si jist, že takové počítání by nikoho nepotěšilo. “Ale je potřeba se podívat na realitu. Máme dvě stě zemřelých a je potřeba je analyzovat. Kdo zemřel na Covid, kdo zemřel s Covidem a kdo v důsledku pandemie Covidu, třeba taky jinak strachem nebo sociálním diskomfortem. Ta věc není tak jednoznačná,” řekl Žaloudík pro pořad Události, komentáře České televize.
Vrací do hry také poněkud zprofanované srovnání s chřipkou. Ale přinejmenším v počtu nakažených je toto srovnání podle něj relevantní a je třeba ho zohlednit. “U chřipkových onemocnění je to v současné době 45 000 pacientů. Bylo to dokonce 180 000 ještě v lednu. Je potřeba podívat se do všech těch dat,” poukazuje na vrchol chřipkové epidemie. Jde o čísla, kterým se ta koronavirová zatím ani neblíží.
Žaloudíkovi se nelíbí ani plošné nošení roušek. Důvody už podle něj pominuly a je třeba toto opatření vymáhat selektivně. Roušky totiž vyvolávají v obyvatelstvu zbytečný strach. “Je potřeba národ zklidnit a odrouškovat. Zarouškovat jenom tam, kde je to nutné. Rouška je velice užitečný prostředek tam, kde je to potřeba. Ale je nástroj strachu a doklad poslušnosti tam, kde to potřeba není.”
Nouzový stav musí skončit
Už vůbec pak není příznivcem nouzového stavu. “Já jsem zásadně proti tomu, aby se prodlužoval nouzový stav, protože pro to pominuly důvody,” říká Jan Žaloudík. “Vyvíjí se všechny infekce a to nejen Covid, ale všechny další, vždycky podle Gompertzovy křivky, a ta už se oplošťuje. Tři čtyři úmrtí řádně dokladované je proti třem stovkám úmrtí, které jsou denně a proti osmdesáti úmrtím, které jsou na nádorové choroby.”
Žaloudík také poněkud pochybuje o plošném testování vzorku populace, které sice může přinést nějaké výsledky, ale nebude úplně jasné, co si z nich budeme moct vzít. “Protilátky dlouhodobě nechrání proti virovým onemocněním. Učíme v imunologii, že jsou to lymfocyty a buněčná imunita. Takže ani ty protilátky nám to moc nerozseknou,” poukazuje na to, že testované protilátky jsou jen částí imunologického komplexu.
Vše o koronaviru
- Nejhorší je teprve před námi, varoval šéf WHO. Koronavirus přirovnal ke španělské chřipce
- Světem se šíří tři typy koronaviru. Vědci prozradili, kde se který vyskytuje nejčastěji
- Koronavirus nepostupuje dost rychle. Potřebujeme promořit 60 % populace, říká epidemiolog Prymula
- Na nemoc Covid-19 zabírá, ale škodí srdci. Od nadějného léku se upouští
- Koronavirus obsahuje části HIV, zjistil držitel Nobelovy ceny. Je přesvědčen, že vznikl v laboratoři
- Lékaři upozorňují na nový příznak nemoci Covid-19. Od těch známých se výrazně liší
- Pandemie je teprve na začátku, tvrdí profesor. Může mít až deset drtivých vln
- Jak se tělo pere s koronavirem. Průběh nemoci Covid-19 krok za krokem
Foto: Freepik
