Názory řady odborníků se shodují v tom, že jedním z největších problémů lidstva je v současnosti rapidní nárůst případů demence. Ačkoliv se o tom veřejně až tolik nemluví, v příštích letech půjde o obrovskou zátěž, na kterou se musíme připravit. A to i proto, že se navzdory očekáváním nepodařilo uvést na trh léky, které by nemoc dokázaly vyléčit, případně alespoň významně zbrzdit.
Postižené části mozku
Aktuálně jsou tak k dispozici pouze léčiva, které trochu zlepšují kvalitu života, případně lehce zpomalují progresi onemocnění. Platí však, že pro jejich využití je důležité demenci zachytit v co možná nejčasnějším stádiu. Jenže to je problém. Ačkoliv tělo vysílá dlouhou dobu různé náznaky, mnozí je omlouvají, protože si nechtějí připustit, že by oni sami nebo jejich blízcí byli touto chorobou postiženi. Když už pak přijde skutečně významné a viditelné zapomínání nebo problémy s uvažováním, může být již velmi pozdě.
Ztráta paměti v žádném případě není jedním z prvních symptomů, spíše jedním z těch posledních. Hodně samozřejmě záleží na tom, které části mozku postihne neurodegenerativní proces jako první. Od toho se odvíjí posloupnost příznaků. Obvykle demence zahajuje v přední části mozku a po stranách. To jsou sektory regulující hlavně chování a řeč.
Právě proto také organizace Alzheimer’s Society UK uvádí, že mezi první symptomy se mohou řadit právě změny v chování, ale také v nejrůznějších návycích a preferencích. Zejména s ohledem na stravování.
Změna v chování
“Pokud někdo najednou změní preference oblíbených či neoblíbených jídel, přejde na sladké, když ho předtím nemusel nebo se začne přejídat, může to být velmi výmluvný signál počínající demence,” uvádějí experti. Tato znamení mohou být doprovázena také problémy s rozhodováním, nevhodným chováním na veřejnosti nebo náhlou ztrátou zájmu o nejbližší okolí.
Vědci bohužel stále tápou v tom, co přesně různé formy demence spouští. Svou roli jistě hraje genetika, ovšem přikládá se jí stále menší váha. Vzhledem k obrovskému nárůstu případů v poslední době se hovoří spíše o civilizačním charakteru onemocnění, který významně ovlivňuje způsob života, jaký vedeme. A jak se zdá, ten současný, který praktikuje západní společnost, není příliš vhodný.
Bude tak zapotřebí skutečně důrazných změn v životosprávě. Základem by měl být pravidelný pohyb, ale také zdravé stravování. Ukazuje se například, že velmi dobrá je středomořská strava. Právě v zemích Středomoří totiž lidé demencí trpí velmi málo.
Foto: Shutterstock, zdroje: Alzheimers, WHO, CDC
