Typický zápach starších lidí nezpůsobuje zanedbaná hygiena, ale faktor, který nelze ovlivnit

Pravděpodobně už jste se s tím také setkali. Když se nacházíte v místnosti nebo v dopravním prostředku, zkrátka v uzavřeném prostoru, s nějakou starší osobou, je docela možné, že ucítíte zvláštní pach, který vcelku neomylně přisoudíte právě jí. Možná si u toho pomyslíte také něco o horšící se hygieně starších lidí. Jenže pravda je přeci jen trochu někde jinde.

Pravdou je, že typický pach starších lidí existuje. A dokonce je zde ono slůvko „starší“ dosti relativní. Podle výzkumníka Johana Lundströma ze švédského královského institutu za tímto zápachem stojí molekula zvaná 2-nonetal. Tou disponuje každý z nás už od narození, ale ke slovu se začíná hlásit až po třicátém roce věku. Tehdy totiž začíná produkovat svou vůni.

Stařecký zápach od třiceti let

Jako u všech ostatních biologických aspektů, také v tomto případě platí, že u každého se zápach rozvíjí odlišnou rychlostí a intenzitou. Někteří jedinci tak mohou „být cítit“ třeba už kolem pětatřicátého roku věku, jiní zase mnohem později. Naše čichové vjemy ale podle výzkumů rozpoznají i menší intenzitu tohoto pachu.

Není divu. Někteří vědci totiž tomuto zápachu přikládají zvláštní a dosti zásadní roli v procesu lidské evoluce. Dřívějším, mnohem primitivnějším lidem, tento pach mohl sloužit k určení věku ostatních lidí, a to zejména v případě výběru vhodného protějšku pro reprodukci. Tomu by odpovídala i ona hranice třiceti let. Pod ní je totiž lidský druh výrazně plodnější než nad ní, a v pravěku, kdy nebyla délka dožití tak vysoká jako dnes, to platilo dvojnásob.

Fenomén pachové diskriminace

Faktem nicméně zůstává, že v dnešní době se se stařeckým zápachem pojí negativní konotace. Málokdo si zkrátka řekne, že jde o příjemnou vůni, protože si ji podvědomě okamžitě spojí se stářím, které lidskou civilizací není vnímáno pozitivně.

V minulosti přitom proběhly výzkumy, které zjišťovaly, zda je „pach stáří“ skutečně tak nepříjemný, jak se nám může na první počichání zdát. A přišli s překvapivými výsledky. Porovnávali ho totiž s pachem mladších lidí, kteří pochopitelně mají také svou specifickou vůni.

Pokud se pachy různých věkových kategorií koncentrují a nechají otestovat nezávislým subjektům, které neví, komu předtím patřily, je výsledek zajímavý. Pach starých lidí je totiž potom hodnocen jako příjemnější než těch v mladém či středním věku. Tento zajímavý jev vědci následně popsali jako pachovou diskriminaci.

Foto: Freepik