Co ovlivňuje úmrtnost na covid-19? Lékaři upravili diagnózy, které výrazně zvyšují rizika těžkého průběhu nemoci

Už krátce po propuknutí světové pandemie koronaviru vyšlo najevo, že nemoc covid-19 nepostihuje každého stejnou měrou. Lékaři už tehdy dokázali identifikovat některé diagnózy, s nimiž se pacientům daří hůře než těm, kteří jimi netrpí. Mělo se také za to, že čím je člověk starší, tím je ohroženější.

Po roce od začátku pandemie už jsou lékaři a vědci ale přeci jen o pořádný kus moudřejší. Například se ukázalo, že věk hraje roli jen do určité míry a je spíše spojen s tím, že starší lidé jsou obecně více nemocní. Pokud je ale někdo starší a jinak zdravý, má výrazně větší šance covid překonat bez větších problémů než člověk mladší trpící některou z chronických chorob. Také se v poslední době projevuje to, že u starší lidi napadá koronavirus postupně a je možné jim lépe pomoci, zatímco u mladších pacientů může nemoc propuknout velmi agresivně.

Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přitom pravidelně vyhodnocuje situaci v nemocnicích a snaží se lékařům poskytovat aktuální podklady pro to, kteří pacienti mohou být rizikoví. Tyto informace se přitom v čase mění, respektive rozšiřují. V minulých týdnech se opět dočkaly úpravy.

V současné době tak platí, že výrazně větší riziko těžkého průběhu nemoci covid-19 mají lidé s následujícími chronickými obtížemi. Za těžký průběh se přitom považuje takový, který si vyžádá hospitalizaci, přijetí na jednotku intenzivní péče, mechanickou ventilaci či intubaci a případně způsobí smrt.

  • rakovina,
  • chronické onemocnění ledvin,
  • chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
  • Downův syndrom,
  • srdeční problémy,
  • porucha imunitního systému kvůli transplantaci orgánu,
  • obezita,
  • morbidní obezita,
  • těhotenství,
  • sprkovitá nemoc,
  • kouření,
  • diabetes mellitus (cukrovka) 2. typu.

Covid-19 je nicméně novým onemocněním, a tak vedle diagnóz, u kterých je horší průběh potvrzen, existují i takové nemoci, které nemoc pravděpodobně zhoršují, ale zatím k tomu jsou jen omezená data.

  • astma,
  • cystická fibróza,
  • hypertenze nebo vysoký krevní tlak,
  • porucha imunitního systému,
  • neurologické problémy jako demence,
  • onemocnění jater,
  • nadváha,
  • plicní fibróza,
  • talasémie,
  • diabetes mellitus (cukrovka) 1. typu.

Foto: Shutterstock

Autor: Petr Vavrenka

Stálý redaktor magazínu AAzdravi.cz. Celý život se zajímá o zdravý životní styl, jehož efekt na spokojený život ho nepřestává fascinovat.