Trombóza aneb Co se ve vašem těle děje při vzniku krevní sraženiny

Krevní sraženina je nebezpečnou překážkou, která může překvapit každého z nás. Co ji způsobuje? Jak zjistíte, jestli vám hrozí vyšší riziko jejího výskytu? A jak se trombóza léčí?

Pokud se objeví, mohou přinést velké zdravotní komplikace. Zda se tak stane, obvykle záleží především na štěstí a souhře okolností. Krevní sraženiny s sebou totiž nesou závažná rizika, která mohou v extrémních případech skončit i smrtí. Přesto se dá jejich vzniku předejít.

Když vše funguje, jak má

Tělo je dokonalým systémem. Díky červeným krvinkám obsaženým v krvi je tělo zásobováno kyslíkem. Všechny orgány tak mohou plně vykonávat svou funkci. Ve zdravém těle dochází ke srážení krve pouze tehdy, kdy se céva (žíla, tepna, či vlásečnice) poškodí. Právě v takové chvíli vyhlásí tělo pomyslný alarm a následně spustí důmyslný systém biochemických reakcí, které vedou k co nejrychlejšímu uzavření místa úniku krve. Právě tento proces zabraňuje tomu, abychom při sebemenším zranění vykrváceli.

Planý poplach s kritickými následky

Problém však nastává, když se tento důmyslný systém spustí, aniž by k němu byl důvod. V takovém případě totiž dochází k jakési havárii v cévním řečišti, která se řečí lékařů nazývá trombózou. Příčin, které mohou tento náhlý výskyt krevní sraženiny v těle vyvolat, může být celá řada – od obezity přes užívání některých léků až po poruchy srdečního rytmu. Rizikové faktory se navíc nemilosrdně sčítají.

Sraženina pak cévu ucpe a může způsobit odumírání tkáně, která není dostatečně vyživována okysličenou krví. V některých případech se může dát sraženina do pohybu a proud krve ji pak odnese do některého z dalších orgánů. Sraženina pak může mít za následek například plicní embolii nebo mrtvici.

Jak trombóze předcházet

Obecně platí, že k prevenci proti vzniku nežádoucích krevních sraženin patří především zdravý životní styl. Riziko vzniku trombózy se výrazně zvyšuje například kouřením, užíváním hormonální antikoncepce či obezitou. Některé předpoklady pro vznik krevních sraženin jsou však dány geneticky a jen stěží je lze přímo ovlivnit. I v takovém případě ale existuje v dnešní době hned několik možností, jak takovou situaci řešit.

Léčba spočívá v ředění krve

Jednou z nich je například komprese (stažení) povrchových žil obinadlem nebo kompresními punčochami. Tím se zlepší návrat krve k srdci a sníží se tak riziko vzniku trombózy. K tomuto opatření se přistupuje například před operací, při které hrozí, že bude krev v důsledku dlouhodobého ležení v jedné poloze stagnovat v dolních končetinách.

V případě, že spadáte do rizikové skupiny, může vám lékař (například po operaci, kdy je riziko výskytu krevních sraženin vyšší) aplikovat podkožní injekci s protisrážlivou látkou, která ucpání cév zabrání.

Strážce, který nikdy nespí

A co když už jste tromboembolickou příhodu prodělali? V takovém případě se stáváte adeptem na celoživotní léčbu srážlivosti krve. Lékaři vám naordinují léky, které pozmění biologické vlastnosti krve tak, aby se méně srážela. Při dlouhodobé léčbě vás sice čekají pravidelné lékařské prohlídky a čas od času i úprava dávkování léků, samotná léčba je však vcelku bez problémů slučitelná s běžným životem. A především vám pomůže získat jistotu, že nad bezpečností provozu ve vašem krevním řečišti bdí strážce, který dokáže spolehlivě ochránit vaše zdraví.

Foto: Shutterstock