Kde se bere deprese a jak se jí zbavit?

Existuje celá řada depresí, od lehkých až po ty závažné. Co všechno deprese způsobuje a jak se jí zbavit? Pokud lékař pojmenuje typ deprese a zahájí léčbu, pacient je mnohem klidnější a lépe.

Klinická deprese

Lehký typ deprese, kterou trpí většinou ženy. Patří k ní pocity smutku, prázdnoty, bezcennosti, beznaděje, viny, ztráta energie, chuti k jídlu, zájmu o společenský život, spánkové poruchy a myšlenky na sebevraždu. Atypickou depresi provází dlouhý spánek, chuť k jídlu a úzkost. Trpí jí hlavně mladí lidé. Melancholická deprese se projevuje nespavostí a pocity viny. Objevuje se hlavně u seniorů.

Trvalá depresivní porucha

Projevuje se dlouhodobě špatnou náladou, smutkem, spavostí či nespavostí, nízkým sebevědomím, nechutenstvím či přejídáním, nerozhodností, beznadějí, ztrátou energie a koncentrace.

Poporodní deprese

Projevují se 2 až 3 dny po porodu. Matka neví, co k narozenému dítěti cítí. Často pláče, je zmatená a má strach, že nedokáže být dobrou matkou. Když se objeví halucinace, je nutná hospitalizace.

Rezistentní deprese nereagující na léčbu

Lidé s velmi těžkou depresí často nereagují na klasickou léčbu. Někteří odborníci za tím vidí genetickou výbavu. U pacientů se zkouší více typů antidepresiv.

Subsyndromální deprese

Objevují se příznaky deprese, ale nejde o nemoc. Může to být vedlejší příznak nádorů, epilepsie, demence i otravy. Je třeba najít a léčit na primární příčinu.

Klasická léčba

Antidepresiva jsou určená pro těžké klinické stavy. Těžší stavy se řeší elektrokonvulzivní terapií na psychiatrii. Psychoterapie se používá u všech typů, nejčastěji jde o kognitivně-behaviorální terapii.

Najděte si 3 dobré věci denně

Každý den si napište 3 dobré či pozitivní věci, které se vám ten den přihodily. Stačí úplné drobnosti. Dobrá káva, východ slunce, setkání s přítelem, hodina v tělocvičně nebo vydařený oběd.

Staňte se optimistou

Vše je věcí postoje a úniku od stereotypu. Naučený optimismus přináší lepší pocit ze života. Změna myšlení má velkou účinnost. Je třeba se na svět dívat pozitivnější optikou.

Fototerapie

Světlo musí mít intenzitu aspoň 2 500 až 10 000 luxů, má být studené, tzv. daylight a je třeba se mu vystavovat denně aspoň na ½ hodiny. Po pár dnech se často objeví zlepšení nálady.

Terapie bděním

U terapie bděním či spánkové deprivace se jde spát v 18 až 20 hodin a vstává ve 2 hodiny ráno. Ranní propady nálady mizí a nálada je lepší. Opakuje se až 5x. Následuje zotavovací spánek v běžné délce.

Ranní studená sprcha

Povzbudí tvorbu dopaminu, nastartuje metabolismus, otuží vás a asi po týdnu vám zlepší náladu.

Abstinence

Alkohol je depresogen a vyvolává depresi. Donutí mozek vydat poslední zásobu serotoninu a noradrenalinu, ale druhý den jich není dost a propadneme melancholii.

Omezení lepku

Lepek se v obilninách šlechtěním zmnohonásobil. Dle průzkumů způsobuje mikrozánětlivé procesy v mozku a škodí střevní mikroflóře. Přátelské bakterie v tlustém střevě bez lepku lépe vyrábí serotonin.

Pravidelný pohyb

Fyzický pohyb vyplaví se adrenalin a ten nás povzbudí. V nervových spojích se objeví endorfiny tlumící bolest. Mozek se při depresi a smutku chová jako při tělesné bolesti. Dostatečnou dávkou je 10 000 kroků denně, tedy asi 6 km, nebo alternativa v podobě cvičení.

Autor: Pavla Růžičková

Externí autorka magazínu AAzdraví.cz.